Galina - Japonsko



úterý 11.11.2003 (2)

Pani Sanju san s pritelkyni Takai san vyvezla mne a jeste jednoho nepalce, ktery ted v Saga docasne zije (jeho zena tu studuje) na vylet do keramickych dilen nedaleko mesta Imari. Pochazi odtud nejslavnejsi japonsky porcelan na kterem se servirovalo na cisarskem dvore. V dilnach se jeste vyrabi, veci jsou nadherne ale je to takovy skanzen. Po ceste jsme se stavovali na jidlo a ja si tam zapomela fotak. Vratili jsme se pro nej a slecna pokladni rekla, ze tam neni. Jeli jsme jeste do keramickych dilen ale tam jsem si uvedomila, ze to muselo byt v te restauraci. Zdesila jsem se, i kdyz v Japonsku se normalne nekrade. Jeli jsme tam znovu a uz tam byl. Slecna se proste poprve nikam nepodivala a nikoho nezeptala. Mne se ulevilo.

Vecer jsme jeli do leciveho onsenu (lazni) Takeo. Vnitrni a venkovni bazenek s horkou lecivou vodou, nedherna relaxace.

V patek rano jsme se rozloucila se svou hostitelkou a sjeji rodinkou, vyzvedli mne americani Frank a Joanne (observeri, kteri si pronajali auto na cestovani po Kyushu) a vyrazili jsme do hor. Oni uz vlastne v te oblasti byli predtim, ale slibili, ze mne odvezou tak pro mne prijeli - moc mile. Do mene vyznamnych mist a mest kam nevede zeleznice se nasinci, ktery neumi cist kanji a nemluvi japonsky cestuje verejnou dopravou velmi tezko. Dojeli jsme do informacniho strediska Kuju NP v Chojabaru a ja jsem vyrazila do hor. Uz trochu pozde, asi v 15.30. Tma je v 17.30 a tak se mne pani v informacnim stredisku zdesene ptala jestli mam baterku. Dovolila mi ale si tam nechat cast veci abych to nemusela vlacet s sebou do hor, to mi dost pomohlo.

Byl nadherny den, slunce, pocasi na tricko. Ja jsem vystoupala lesem po rozbahnenych kamenitych stezkach az na krasnou nahorni louku, ze ktere bylo videt udoli ktere bylo cilem dnesniho dne - Bogatsuru. Vypadalo jak Jursky park - plan s vysokou uschlou travou, uprostred stribrna stuzka reky a kolem spicate vysoke kopce - sopky, z jedne se neustale coudi. Velmi romanticke. To dobou zapadalo slunce, stmivalo se a nikde nebyla ani noha. Za uplne noci jsem slezla do udoli. Videt bylo krasne protoze vsechno ozaroval mesic. Ubytovala jsem se v takove opustene boude ktera je vedle taboriste a da se pouzit na prespani, nic krasneho ale byl tam kus drevene podlahy a drevena palanda - tak co chtit vice. Uz tam byl jeden pan, tak byl prekvapeny, kdo se to k nemu v noci riti ale byl celkem rad, ze si muze trochu popovidat anglicky.

Ja jsem si akorat vybalila a vyrazila jsem do lazni. Lazne jsou kousek od taboriste a pripomina to nejakou horskou boudu u nas akorat vice skla. Je tam mistnost s horkym bazenkem se sirnou vodou a terase na ochlazeni s vyhledem na hory. Vsechno krasne drevene nove ciste. Po namahavem odpoledni jsem se toho nemohla nabazit. Spolu s pohledem na hory to bylo jako ve snu.

Musim uz jit, pokracovani snad zitra.

Galina