středa, 10.11.2004

19. listopadu: zdravime z Motegi!

Z pocitace finskeho observera Ville, jemuz timto v cestine dekuji, se pres lokalni wifi pripojeni dostavam k tomu, abych konecne napsal par radek o tom, co jsme zazili mezi soutezemi v Saga a v Motegi.


Den mezi odjezdem do Hirosimy a skoncenim souteze jsme jeli na Mt. Aso, nejvyssi cinny vulkan na svete, asi 120 km od Saga smerem do stredu Kjusu (Saga je na zapadni strane). Jako nejvhodnejsi doprava pro tento ucel se ukazalo auto, ktere jsme si na jediny ridicsky prukaz (muj cesky prohlaseny za mezinarodni diky napisu Permis de conduire) pujcili v Toyota Rent-a-Car.


Odbocka k rizeni a opravneni ridit v Japonsku: Japonsko (az na vyjimky :-)) neuznava ceske ridicske prukazy a pro rizeni auta je treba mezinarodni RP vydany podle te spravne konvence (jsou dve). CR udajne vydava mezinarodni ridicaky podle te druhe ... Na strankach MV, zastupitelstvi v Japonsku ani na osobnich jsem k tomu ale zadnou blizsi informaci (napsanou romanskym pismem) nenasel. Jezdi se vlevo. Provoz je diky hustemu osidleni velmi pomaly - prakticky porad se jede v provozu a obci asi 30-40 km/h. Dalnicni poplatky jsou zhruba 25 JPY (asi 6 Kc) za 1 km). Ridi se uplne bezne podle GPS, s nazvy v kanji je pro nas pouzitelna jako pohybliva mapa s cisly silnic. Jinak je obsluha navigace velmi jednoducha, staci zadat telefonni cislo mista, kam jedete.


Auto je pro cestu na Mt. Aso jednoznacne nejvhodnejsi. Autobusem trva cesta nekolik hodin a je s nekolika prestupy, podobne je to vlakem. Pujceni auta je vzhledem k dopravnim nakladum velmi levne, nas navic jelo v Toyote Yaris (v Japonsku Vitz) docela pohodlne pet - mimo nas jeste Polak Mirek a dve Rusky. Az na parkoviste pod vulkanem.


Cesta k vulkanu vede hezky po japonsku vydlazdenym chodnickem a prekonava asi 150 m prevyseni. Vulkan je impozantni. Stale se z nej kouri a misty je videt zelenou pruhlednou varici se vodu v jicnu.


Dalsich nekolik malo set vyskovych metru jsme zdolali pro vyhled na okoli a vulkan z vysky.


Na nejblizsim vrcholu smerem od fotografa Galina s ruskou casti vypravy, vulkan vpravo uz se nevesel.


Behem cesty ze Saga jsme se zdrzeli dva dny, 10. a 11. listopadu v Hirosime, z toho druhy den jsme stravili na blizkem ostrove Myiajima plnem chramovych komplexu a zdolali Mt. Misen, horu 525 mnm.

Hirosima evokuje jako prvni vec atomovou katastrofu v roce 1945. Uprimne receno, chteli jsme jen videt atomovy dom a podivat se na pamatnik, ale nakonec jsme stravili v muzeu 4,5 hodiny. Bylo to dost fakticke, s primerenymi emocemi, hodne edukativni. Tvrde vysvetleni o dvoulete existenci a planu bombardovat prave Hirosimu, podlozene americkymi dokumenty, bylo aspon pro mne dost prekvapive. Hirosima byla take usetrena veskerych naletu po tuto dobu, prave kvuli tomu, aby bylo mozne sledovat ucinky prvniho bojoveho uziti atomove bomby.

Do Hirosimy jsme prijeli nocnim autobusem z Hakaty-Fukuoky, mesta asi 40 minut od Saga. Cesta byla prekvapive klidna, autobus dobry, kazdy jsme meli dvojsedacku pro sebe takze jsme i vyspali. Naklady na cestovani a bydleni v Japonsku patri k nejvyssim polozkam, takze soucasne cestovani a prenocovani je dobrym resenim.

Nocni autobusy jsou v Japonsku zajimavy fenomen - jsou pohodlne, rychle a levne {nejdrazsi je zeleznice - cenove srovnatelna s vnitrostatni leteckou dopravou}. Trajekt s nasi kajutou a laznemi na palube asi nic neprekona.


Vlastne tu ani neni fotka Sinkansenu, tak doplnuju pohled na tento rychlovlak z vyhlidkove terasy nadrazi v Kjoto.

Dalsi dny jsme totiz stravili v Kjoto - celkem jich bylo pet a napisu o nich pozdeji.

---
---
---
---
---

Nasleduje sdeleni pro cleny o.s. Pampeliska: Jeli jsme ale autobusem a stalo se neco, co ani jeden z nas necekal - v noci na dalnicnim odpocivadle se objevil autobus s napisem, z nehoz jsem precetl jen "MPEL" a pred nim stal ... Lada Janousek, ktery byl naposledy spatren pri odjezdu v katastru obce Charvatce s planovanym smerem odjezdu Sibir. Ze by nefunkcni brzdy? Jakmile mne spatril, rychle naskocil, nastartoval a odjel ...