O mužích lovcích a nebohých Japonkách

Galina: Máme teď zamotanou hlavu. Jeden chlapec z naší posádky se tu zapletl s naší japonskou řidičkou (dobrovolnicí která si kluky vybrala aby jim pomohla). Oba jsou zadaní a tady spolu randí, objímají se na veřejnosti, což se v Japonsku nevidí. Tak nevíme, co z toho bude, zda to nebude skandál. Od našich chlapů se takové věci čekat dají, ale Japonka?!

Martin: Jen, prosím, žádná jména. Tady doma by to mohlo způsobit problémy :-)

Galina: Kluci jsou to urostlí, kulturisti, a Japonky fascinují, možná, že to je jeden z důvodů, ale jinak tomu moc nerozumím. Ona je hezká, chytrá, vynikající řidička... Stará se o něj, většinou za něj platí. Jo láska si nevybírá a kvete všude.

Martin: Toto je bez přehánění velké téma. Má totiž spoustu souvislostí. Galina píše, že z toho může být skandál a má pravdu. Svedená a opuštěná, to může mít dost zásadní konsekvence. Především vliv na naše budoucí návštěvy - o které stojíme. Akci balon jsem zařizoval od začátku s využitím našich znalostí prostředí a kontaktů, takže jsme za přivedené účastníky, byť by byli sebenepodstatnější, vlastně odpovědni. Pokud k naznačenému dojde, bude to dost špatné.

Chtěl jsem se ještě podělit o svůj dojem, že Japonky naprosto dokonale balancují svoje zájmy a ovládání svého partnera s jeho vnitřní spokojeností. Je neuvěřitelné, jak se může muž cítit spokojeně (i když nedostává to, co vlastně jako lovec od začátku chce:-)). Japonské ženy jsou vlastně totální realistky, i když jsou zmítány city. Snad je to ideální podoba partnerství, ale nedokážu to nahlídnout z ženské stránky. Navenek působí neuvěřitelně, jak se o partnera dokáží starat. Celkově to vnímám pozitivně.

Vývoj celé věci nabírá na obrátkách. Japonka s námi jede na výlet. Je dobře, že máme někoho, kdo mluví plynně japonsky, ale je to opravdu v naší situaci výhoda? Jedeme přes půjčovnu, potřebuje větší auto a snad i krytí... Míříme na jih Kjushu, na Ebino Plateau, do hor. Bydlíme v pěkném ryokanu, tradičním ubytování s lázněmi - onsenem přímo u pokojů. Ten svůj sdílím s Miri a Galinou. Ona je s ním.

Téma je horké. Lázeň taky. Je dobře, že to děvčata proberou a přiblíží si navzájem jak místní souvislosti, tak odlišnosti našich kultur. Zprávy z bojiště: stále k ničemu nedošlo, Japonka je úplně dokonalá :-)

Ukazuje se, že západní a východní kultura jsou si blízké dost na to, aby si zúčastění uvědomili, že za dva dny to pro většinu skončí. Naštěstí! Připravuju se na případné stěhování od děvčat pro dnešní večer ... které se ale do chvíle, kdy usínám, nekoná.

Další den, uvolněně ho trávíme na treku v oblasti Ebino. Pořád mi Japonka přijde trochu uzavřená i když mám pocit, že k nějakému souznění s děvčaty dochází.

Jak si holky při multikulturním dýchánku v lázni ujasnily, není v japonštině důvěrnějšího výrazu pro partnera než "Ty". Žádný drahoušek ... tak to vysvětluje ten pocit uzavřenosti!

Střet kultur se projevuje i v pohostinnosti. Než stačíme zaplatit za oběd, už to za nás slečna udělá. Cítíme se hloupě, ale snad je to v pořádku. Byla by určitě urážka nebo přinejmenším nedorozumění snažit se to nějak řešit. Něco podobného je večer v Kagoshimě, sice má naše chudinka už náběh na rýmu, ale jde s námi a stará se o všechny. Jak toho má dost, tak při hledání našeho hotelu málem při telefonování sejme cyklistku. Protože to dobře dopadlo, žertujeme o jejím vztahu k cyklistice :-)

Auto v Saga už vrací sama, žádné nostalgické loučení se nekoná. Zase spíme všichni pohromadě :-) Tedy muži, děvčata dostala u našich domácích vlastní pokojíček. Ráno vstáváme brzo, čeká nás odlet po 10. hodině z asi 50 km vzdálené Fukuoky. Cestou tam dosáhne naše Toyota HiAce závratné rychlosti 120 km na dálnici. Vykládáme balon před odletovou halou, vezu auto do půjčovny a holky na metro na domácí terminál.

Japonská slečna je skvělá, přišla se i na letiště rozloučit a dodat naději, že přiletí do Prahy. Dokonalost svého druhu. A to byla o ní poslední poznámka. (Aha, teď jsem zjistil, že ještě ne, tak pardon.)

dopsáno na letišti v Soulu, 10.11.2005 12:58