Šestý, neletový, den

Překonal jsem se a vstal. Bylo nejhorší počasí, jaké se dalo čekat - po noční bouřce sice klid a bez deště, ale zoufale vlhko. Sice jsme se domluvili, že v případě deště se s ambasadorem uvidíme až před schůzkou s primátorem, ale pro jistotu jedu do jeho hotelu, naštěstí mám ze včerejška uložen waypoint tak nemusím moc přemýšlet kde. V recepci zjišťuji vzácnou empatii pana velvyslance pro podmínky vhodné k balonovému letu a tedy i pochopení pro to, že je možné si prodloužit noc.

Cestou přes startovní louku vidím jen louže a ujišťuji se ve správnosti rozhodnutí neletět. Balíme vybavení a balón, odkládáme u našich domácích ve stodole mezi rýži. Vracím půjčené vybavení, potkávám pana Ikariho, který mi sděluje, že noční bouřka utopila někde autobus, a vyrážíme na schůzku s primátorem Saga City.

Na čekání na radnici máme vlastní předpokoj. Pak procházíme k primátorově kanceláři, cestou úředníci vstávají a klaní se na pozdrav. Zdravíme slušným "Konichiva" a mírnými úklonami. Úvodní zdvořilostní věty anonymních primátorových přímých podřízených jak jsou rádi že nás vidí. Pak primátor s balonovým odznakem v klopě a kanadskou vlajkou vedle ní. Dostává bezprostředně od velvyslance odznáček s japonskou i českou vlajkou a otáčí ho na správnou stranu (podle mnemotechnické pomůcky, že bílá barva ve vlajce je vždy nahoře, jako pěna na pivě). Pronáším anglicky svůj příspěvek o tom, jak je soutěž zorganizovaná nejlépe na celém světě a jak oceňuji bezpečnost létání zde a zejména sociální rozměr akce jako přínos mezinárodnímu přátelství. Následuje focení zpožděné otáčením obráceně zavěšené české vlajky na stojánku na stole, dárečky (ještě že má CzechTourism DVD v japonštině) a odchod mezi stojícími a klanícími se úředníky (škoda, že tady se fotit nedalo).

Pak už jen závěrečný, jako vždy skvěle zajištěný banket a výlet s panem velvyslancem do okolí Saga. Marián, šedá eminence slovenské výpravy se ujímá velvyslance, a nakonec ho i veze na letiště Saga.

Saga, 06.11.2006 21:31